EXPO a ČR

1939 / 1940 New York

V prosinci 1936 přišlo oficiální pozvání na New York World's Fair a v listopadu 1937 vláda rozhodla o naší účasti. Smlouvu o účasti na Světové výstavě v New Yorku podepsal 3. 2. 1938 Ladislav Turnovský za Ministerstvo obchodu a Grover Whalen, generální komisař a prezident New York World's Fair 1939 Incorporated. 25. 5. 1938 ustavila ministerská rada Československý výstavní výbor v čele s generálním komisařem Hugo Vavřečkou. Užší komitét se skládal z Vavřečky, Jana Třebického a Ladislava K. Feierabenda. Na přípravách se podílelo 7 ministerstev, v říjnu 1938 byl jejich počet redukován na tři (veřejných prací, obchodu a školství) a vláda snížila původní rozpočet 27 100 000,- Kč o 35%. Projektem pavilonu byli pověřeni Kamil Roškot a F. X. Hruška. Ocelovou konstrukci vyrobilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo. 107 m dlouhý a 25 m široký pavilon s 16 m vysokým průčelím smontovala a postavila newyorská firma Hegeman & Harry. Mimo pavilon jsme dostali plochu i v Budově národů pro státní síň, kterou projektoval Ladislav Sutnar. Realizací státní síně prezentující historii a kulturu byl pověřen Sutnar a Václav Vilém Štech.

Počátkem března byly již téměř všechny exponáty odeslány do USA. Tou dobou vrcholila agónie druhé republiky. V první polovině března se ještě Vavřečkovi podařilo vyslat do USA několik klíčových odborníků včetně Roškota a na poslední chvíli odcestovat i Sutnar, který ještě 13. 3. 1939 žádal, aby "přeci jen byl vydán průvodce Česko-slovenskou státní síní - alespoň jako leták bez obálky." Po zřízení protektorátu se výbor přejmenoval na Výstavní výbor pro uspořádání účasti průmyslu Čech a Moravy a pokoušel se pokračovat v účasti. Říšské ministerstvo zahraničí v Berlíně ale nařídilo likvidaci naší účasti a Říšské ministerstvo hospodářství v dubnu poukázalo 10 000,- $ na likvidační práce firmě B. Soumar a spol. zajišťující instalaci expozice a provoz pavilonu. Newyorská výstavní správa neuznala protektorátní výstavní výbor a předala česko-slovenský pavilon novému výstavnímu výboru v čele s Georgem J. Janečkou. 14. 4. 1939 připlul do New Yorku Sutnar s pověřením na likvidaci pavilonu, ale hned začal s Bedřichem Grünzweigem a dalšími pracovat na naší expozici.

Pavilon se podařilo zprovoznit 31. května (měsíc po zahájení výstavy). Slavnostnímu otevření byli přítomni představitelé československé exilové vlády. Provoz pavilonu zajišťovali v první i druhé (1940) výstavní sezóně krajanské organizace. V New Yorku jsme vystavovali jako stát, který již na mapě neexistoval. Konstrukce pavilonu měla keramický plášť s pásem oken po obvodu. Hmotu čelní monumentální fasády (převyšující protažený zadní trakt) členil velký státní znak a vchody ve spodních rozích. Pod znakem povzbuzovala do angličtiny přeložená slova Jana Ámose Komenského: "Po všech dobách útlaku vláda věcí tvých k tobě se opět navrátí, ó lide český."

Vnitřek pavilonu uspořádal Antonín Heythum. Náš pozemek byl vklíněn mezi pavilony Japonska a Sovětského svazu (před druhou výstavní sezónou ukončil účast, strhl pavilon a na jeho místě vzniklo slavnostní prostranství American Common), u jezírka s fontánami (Laguna národů) poblíž brány Flushing. Architekti Cubr a Pokorný navrhli tři vitríny (rukavice, výšivky, šperky) a naaranžovali okolní prostor. Dále navrhli instalace firmám Waldes, Zádruha, Dětva, Glaser & Goldstein (české granáty). Firma Baťa měla vyčleněnu půlkruhovou plochu o průměru 24 m s pěti okenními poli (šířka 7 m výška 2 m). Na nich byly malby Baťova rodokmenu, Tomáše Bati, J. A. Bati a Zlína. Střed tvořil budoir moderní Američanky. Náladu podbarvovala tichá chorálová hudba a skutečnost se odrážela v narůžovělých zrcadlech pod stropem. V sekci jemná mechanika a optika vystavovaly firmy Pavel Meisel, Srb a Štys, Josef a Jan Frič. Václav Fiala vytvořil diorama Washingtonova přísaha, postavy přidala Minka Podhajská. Před civilisty a vojáky přísahal George Washington z balkonu kongresu. Ručně vázaný koberec půlkruhového tvaru s obvodem 35 m zhotovili v Jedličkově ústavu. Max Švabinský namaloval pro slavnostní síň pavilonu personifikované Česko-Slovensko. Skleněnou mozaiku Prahy s románskými a gotickými věžemi (kritizován byl jejich stylizovaný vertikalismus) pro vstupní halu navrhl Kamil Roškot a provedl mistr Jan Tumpach. Rada hlavního města Prahy ji za 50 000,- Kč od Výstavního výboru odkoupila a po výstavě věnovala New Yorku. Nápis pod mozaikou anglicky hlásal: "Praha - metropole Česko-Slovenska, jejíž první věže byly vztyčeny ke chvále boží před tisíci lety pozdravuje město New York, bránu Spojených států." V letech 1946/7 se jednalo o návratu mozaiky, avšak náklady byly vysoké, takže ji krajanský spolek umístil na chicagský hřbitov. Lněný gobelín Marie Hoppe-Teinitzerové Československý len navrhl malíř K. Putz. Dívčí postavy symbolizovaly fáze zpracování lnu. Restaurace na střeše pavilónu nabízela pohled na Lagunu národů. Smůlu měl bronzový odlitek Myslbekovy sochy "Oddanost" určený pro vstupní síň (odlití provedla firma August Barták, nást. Bohuslav Chmelař). Socha nestačila být odeslána a později byla zabavena protektorátním berním úřadem pro údajné daňové nedoplatky.

Jaroslav Halada

zpětnahoru

tisk