CZENJP
moudrost přírody - hlavní téma světové výstavy Aichi Japonsko
       
EXPO 2005 ČR

Kdo jsmeKdo jsme

Akademický architekt Daniel Dvořák

Akademický architekt Daniel Dvořák

generální ředitel Národního divadla

(nar.1954 v Praze)

Vystudoval architekturu a scénografii u prof. J. Svobody na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, poté ve Vídni na Akademie der bildenden Künste u prof. L. Egga. Po studijním pobytu v USA začal pracovat jako divadelní, filmový a televizní scénograf. Dosud vytvořil více než 200 výprav doma i v zahraničí (Argentina, Francie, Itálie, Korea, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko).

V roce 1988 založil spolu s Jiřím Nekvasilem experimentální Operu Furore, o dva roky později byl jako intendant pověřen řízením Komorní opery Praha, kterou s Jiřím Nekvasilem reorganizovali na Operu Mozart. V roce 1998 byl jmenován intendantem Státní opery Praha a od 1. 7. 2002 je povolán na místo generálního intendanta českého Národního divadla v Praze.

Je scénografem a spoluautorem všech inscenací Opery Furore a většiny inscenací Opery Mozart (mj. Faust, Houslema do železa, Andy Warhol, The Best of Mozart, Figaro? Figaro!, Play Magic Flute, Don Juan Bastien). Podílel se zde nejen jako scénograf, ale i jako scénárista, libretista a autor režijních koncepcí. V roce 1992 spoluzaložil (s producentem Jiřím Heroldem) letní mozartovské stagiony ve Stavovském divadle a vytváří pro ně scénografie - Die Zauberflöte (1992), Cosi fan tutte (1993), La Clemenza di Tito (1995 a 2000), Le Nozze di Figaro (1996), Don Giovanni (1998).

S Národním divadlem v Praze spolupracuje od r. 1983 a vytvořil zde sedmnáct scénografií, mj. to byl Macbeth, Il Trovatore, Lucia di Lammermoor, Čert a Káča, Coppélia, Císař Atlantidy, Muž, který si spletl svou ženu s kloboukem, Cosi fan tutte, Po zkoušce, Komik.

Státní opera Praha byla za jeho vedení nominována na prestižní Radokovu cenu v kategoriích divadlo roku a inscenace roku. Jako scénograf zde realizoval především světové premiéry - Bubu z Montparnassu E. F. Buriana (1999), Doriana Graye I. Steinera (2000), Faidru E. Viklického (2000), Die Physiker A. Pflügera (2000), Circus Terra T. Madsena ( v koprodukci s Den Norske opera Oslo - 2002), balet Golem Z. Matějů (2001), dále např. opery Der Freischütz C. M. Webera, Il Trovatore G. Verdiho, Polského Žida K. Weisse, The Fall of the House of Usher P. Glasse, Es war einmal A. Zemlinského. V zahraničí v poslední době vytvořil scénografie mj. pro Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky (1999 Palermo, 2000 Buenos Aires, 2002 Trier), Gazzanigova Dona Giovanniho (Hamburk 2001) a Mozartovu La Clemenza di Tito (Hamburg 2000), Die Soldaten M. Gurlita (Nantes 2002), Die Tiefland E. D'Alberta (Trier 2002).

Jako specialista na komplikované monumentální scénografie byl přizván ke spolupráci na dvou největších českých muzikálových projektech posledních let, Dracula a Monte Cristo.
Rozměrový protiklad těchto megaprodukcí tvoří jeho práce pro loutkový film a zejména loutkové divadlo. V roce 1991 spoluzaložil Národní divadlo marionet a je spoluautorem nejúspěšnější české divadelní produkce po roce 1990. Marionetové verze Dona Giovanniho (od r. 1991 více než 2 500 repríz a hostování ve Francii, Islandu, Itálii, Německu, Norsku, Polsku, Španělsku, Švýcarsku). Dále vytvořil pro loutky zmenšeninu barokního divadelního mechanizmu (v r. 1993 Zázračné divadlo barokního světa, Orfeo ed Euridice) a sérii českých národních pohádek (1995-1997). V roce 2002 spoluzaložil Muzeum loutek v Českém Krumlově. Řada jeho divadelních prací je zaznamenána Českou televizí (např. The Best of Mozart, Jenifer, Bubu z Montparnassu, Es war einmal, Orfeo ed Euridice, Macbeth, Play magic flute, Golem, Revizor, Dracula). Vytváří i scénografie zejména pro hudební televizní filmy (Signorina Gioventú, La Boutique fantastique, Evropská turistika, Odysseův návrat).

Svá díla vystavuje na samostatných i skupinových výstavách. Na Pražském quadrienale 1999 (největší světová přehlídka scénografie) obdržela česká expozice za jeho účasti hlavní cenu - Zlatou Trigu. Za divadelní scénografii roku 1999 obdržel v roce 2000 Cenu Alfréda Radoka. Jeho výtvarné řešení filmu Rebelové (režisér F. Renč) bylo nominováno ve své kategorii na Českého lva za r. 2001. V roce 2001 mu byla udělena Cena Masarykovy akademie umění za scénografické dílo. V roce 2002 byl francouzskou vládou jmenován Rytířem řádu umění a literatury (Chevalier de L´ordre des Artes et des Lettres).