Příprava expozice

Koncepce Kanceláře generálního komisaře

Koncepce účasti České republiky na Světové výstavě EXPO 2005 AICHI, 25. březen - 25. září 2005, schválená vládou ČR 3. 3. 2003.

1. Úvod

Česká kultura všeobecně se v Japonsku těší velké pozornosti a je velmi kladně přijímána. Proto byla Česká republika vyzvána japonskou Asociací pro světovou výstavu EXPO 2005, aby se prezentovala zejména na poli kulturně-společenském.

Česká expozice chce v souladu s tématem a pojetím výstavy nabídnout originální umělecké řešení, které by navazovalo na tradiční úspěchy českého světového výstavnictví. V Japonsku je dodnes v povědomí účast Československa na světové výstavě v Ósace - japonská císařovna Mičiko nedávno například v rozhovoru zmínila tehdejší československou expozici v souvislosti s českou literaturou, která má v Japonsku již tradičně mnoho příznivců.

Koncepci české účasti budou značnou měrou tvořit kulturně-společenské události, jejichž prostřednictvím bude možno důstojně a úspěšně reprezentovat Českou republiku.

Připravované akce Český národní den, Týden české hudby, Týden českého filmu, Týden českého výtvarného umění a literatury, Týden českého skla, Prezentace českých krajů a hlavního města Prahy a Prezentace českých ekologických projektů nejen naváží na bohatou historii a dlouhodobě příznivé vztahy mezi Českou republikou a Japonskem, ale předpokládáme, že se stanou i komerčně úspěšnými aktivitami v rámci české účasti na EXPO 2005, které svým rozsahem přesáhnou hranice samotné výstavy. Chceme představit historii a tradice České republiky v evropském kontextu a dát přitom prostor zejména mladé generaci.

2. Pavilon (modul) a expozice

Pro českou expozici uvažujeme 2 základní moduly o rozměrech 18x18x9 m a celkové ploše 648 m2. Tato plocha zahrnuje nejen výstavní prostor, ale rovněž administrativní zázemí a vstupní halu a bude rozdělena do dvou pater, čímž se výstavní prostor zvětší o 50 %. Celkem předpokládáme cca 972 m2 výstavní plochy.

Vystavovatelé budou vedeni k tomu, aby vycházeli z hlavního tématu a jeho podtémat. Japonská asociace pro Světovou výstavu AICHI 2005 bude sledovat dodržování tématu - konstrukční práce mohou začít až po odsouhlasení předloženého projektu japonskou stranou. Japonští pořadatelé nabízejí bezplatně pozemek pro pavilon po dobu výstavy, kostru modulů (pavilonů), zařízení přívodu energií a vody a zapojení jedné telefonní linky. Vše ostatní je již v režii účastníka výstavy.

Návštěvníkům českého pavilonu bude prezentována česká kultura nejen v její tradiční a široce známé podobě; cílem je představit světové veřejnosti i mladou českou generaci. Bude navázána spolupráce s mladými architekty a umělci již při tvorbě pavilonu, expozice a kulturních projektů. Jak již bylo řečeno, na EXPO 2005 se spojí historie a současnost, tradice a moderní technologie, tedy formy sebevyjádření, které se často objevují právě v tvorbě mladých umělců.

Poradní sbor generálního komisaře se shodl na tom, že výběrové řízení na český pavilon by mělo být dvoustupňové. První stupeň bude zaměřen na ideu a scénář (synopsi), druhý pak na scénář, libreto a pavilon s tím, že podmínkou bude představení konkrétního týmu tvůrců a spolupracovníků. Tento závěr je výsledkem podrobné analýzy české účasti v Hannoveru, kde scénář, libreto a pavilon vytvářely dva různé týmy, což bylo zdrojem sporů a nedorozumění. Tato skutečnost se pak negativně odrazila na celkové vyváženosti českého pavilonu.

3. Doprovodné akce

Zvláštní pozornost bude věnována doprovodným programům a speciálním akcím během výstavy, které by měly podrobněji představit současnou českou kulturu. Akce budou koncipovány s ohledem na japonského návštěvníka a naše tradiční kulturní odvětví. Je rovněž třeba zdůraznit, že uvedení umělci, umělecká tělesa a umělecká díla v jednotlivých částech této kapitoly jsou uváděna jako příklad a jejich finální výběr bude proveden prostřednictvím objektivizujících mechanismů (odborných porot a výběrových řízení).

a) Týden české hudby

Česká republika byla organizátory EXPO 2005 vyzvána, aby připravila ucelený blok konferencí, sympozií a dílen s námětem české hudby, která má v Japonsku tradičně velký okruh příznivců a těší se nebývalému zájmu. Při hudebních prezentacích vystoupí řada umělců a počítá se s vydáním speciálních CD, informačních a uměleckých publikací. V této oblasti bychom chtěli navázat spolupráci s firmou Supraphon, která se specializuje na nahrávky české klasické hudby již 50 let.

Důstojnou předehrou české prezentace na EXPO 2005 by se mohlo stát turné České filharmonie po Japonsku, které se uskuteční již na podzim roku 2004. Během konání výstavy bychom rádi angažovali renomovaná hudební tělesa (např. FOK, orchestr ČRo, PKO, Komorní orchestr Pardubice, Vihanovo kvarteto, Škampovo kvarteto) i sólisty (Magdalena Kožená, Jan Simon a další).

b) Týden českého filmu

Během týdne českého filmu hodláme návštěvníkům EXPO 2005 představit to nejlepší, co v české kinematografii vzniklo po roce 1989, a mezinárodně úspěšné filmy z doby předchozí. Společným tématem by mohly být české filmy, které obdržely či byly nominovány na Cenu filmové akademie (Oscar) - Obchod na korze (Kadár, Klos), Ostře sledované vlaky (Menzel) Kolja (Svěrák), Vesničko má středisková (Menzel), Obecná škola (Svěrák) a Musíme si pomáhat (Hřebejk). Počítáme i s návštěvou režisérů, besedami na univerzitách a dalšími doprovodnými akcemi. Chceme rovněž představit český animovaný film, a to jak jeho tradičně renomované tvůrce (Jiří Trnka, Břetislav Pojar), tak novou generaci v čele s Aurelem Klimtem. Bude vydána publikace o nové generaci českých filmových tvůrců a české kinematografii. Vybrané filmy chceme promítnout také ve správních centrech Ósace a Nagoji a na dalších místech Japonska.

c) Týden českého skla

České sklo je mezinárodně uznávané odborníky a sběrateli pro svoji uměleckou kvalitu, nápaditost a jedinečnost tvarů, barev a technik zpracování. České sklo má v Japonsku tradičně velmi silnou pozici na trhu a těší se velké oblibě. Týden českého skla by měl být koncipován jako průřez tvorbou českých sklářských výtvarníků od historie až po současné tvůrce, od užitkového skla až po umělecké artefakty.

Češi vývoj moderního skla nejen iniciovali, ale většina z nich s jeho nejprogresivnějšími tendencemi drží krok již desítky let a podílí se tak velmi významně na vývoji tohoto uměleckého odvětví. Japonská kulturní veřejnost má stále v povědomí obrovský tvůrčí potenciál českých sklářských výtvarníků, kteří se Japonsku poprvé komplexněji představili na výstavě EXPO ´70 v Ósace (byly to především práce Jaroslavy Brychtové, Stanislava Libenského, Reného a Miluše Roubíčkových).

Českou sklářskou školu však reprezentují i další výtvarníci, které japonská kulturní veřejnost velmi dobře zná, a to nejen díky jejich prezentacím v japonských galeriích (Tokyo, Kanazawa, Toyama - Vladimír Kopecký, Václav Cígler, Marian Karel, Dana Zámečníková, Jiřina Žertová, Dana Vachtová, Jiří Šuhájek, Anna Matoušková, Lenka Čermáková, Eva Vlčková, Richard Čermák, Petr Vlček, Ivan Mareš, Zdeněk Lhotský, Bořek Šípek a řada dalších), ale také díky jejich pedagogické činnosti na Institute of Glass Art Toyama - T.I.G.A. (Josef Marek, Pavel Mrkus). Město Toyama se zhruba před deseti lety pustilo do velmi náročného projektu postupného vybudování sklářského centra se školou, hutěmi, ateliéry a muzeem, přičemž požádalo o hlavní spolupráci právě české sklářské výtvarníky, kteří od počátku vedou sklářskou školu.

Výstavy českého skla se neomezí pouze na český pavilon. To nejlepší z českého skla bude prezentováno i mimo samotné EXPO (v Ósace a Nagoji) a naváže se spolupráce s T.I.G.A.

d) Týden českého výtvarného umění a literatury

Výtvarné umění

Návštěvníkům této akce bude prezentováno české výtvarné umění ve všech jeho podobách a především představit vývojové spektrum české výtvarné scény od třicátých let 20. století do současnosti. Výstava by tak měla být schopna předložit návštěvníkovi nový pohled na české umění.

Instalace by měla být přehledná s důrazem na různé směry v diferencujících konceptech moderního umění (surrealismus - Jindřich Štyrský, Toyen, Josef Šíma, Jan Zrzavý, František Janoušek a další, lyricky zabarvený realismus 30. a 40. let - především členové Skupiny 42, informel - Mikuláš Medek, Vladimír Boudník, až po konečné zhodnocení vývoje do konce osmdesátých let - Karel Nepraš, Jitka Válová, Květa Válová, Jiří Načeradský, Adriena Šimotová, Jiří Kolář, Michael Rittstein, členové skupiny Tvrdohlaví a další).

Další část expozice by měla představit experimenty v oblasti malby a plastiky a díla přecházející na vyjadřovací prostředky nových komunikačních médií - jedná se zejména o prezentace prací laureátů Ceny Jindřicha Chalupeckého, prestižní tuzemské soutěže pro české výtvarníky do pětatřiceti let, která je udělována za mimořádný umělecký výkon v oboru výtvarného umění, zvláště malby a sochařství (laureáti: 1990 - Vladimír Kokolia; 1991 - František Skála; 1992 - Michal Nesázal; 1993 - Martin Mainer; 1994 - Michal Gabriel; 1995 - Petr Nikl; 1996 - Kateřina Vincourová; 1997 - Jiří Příhoda; 1998 - Jiří Černický; 1999 - Lukáš Rittstein; 2000 - David Černý; 2001 - Tomáš Vaněk; 2002 - Markéta Othová).

I tato akce přesáhne rozsahem EXPO - počítá se s řadou výstav v prestižních japonských galeriích. Důležitým prvkem bude spolupráce s významnými galeriemi v ČR, zejména Národní galerií, Galerií hl. m. Prahy a dalšími.

Česká literatura

Prezentace české literatury by měla být zastoupena českými aspiranty na Nobelovu cenu za literaturu (Otokar Březina, Antonín Sova a Karel Čapek), současnými autory a případně autory, jejichž díla vyšla nebo vycházejí v japonštině. Zvláštní pozornost bude věnována Jaroslavu Seifertovi, jedinému českému laureátu Nobelovy ceny. Česká literatura 2. poloviny 20. století bude zastoupena díly Václava Havla, Jiřího Koláře, Josefa Škvoreckého, Ludvíka Vaculíka, Bohumila Hrabala, Oty Pavla a dalších. Z mladších autorů pak Michal Viewegh, Tereza Boučková aj. Zvláštní pozornost bude věnována ilustraci dětské knihy.

e) Prezentace krajů a hlavního města

V rámci této týdenní prezentace budou návštěvníkům představeny všechny kraje České republiky a samostatně i hlavní město Praha. Jednotlivé kraje připraví vlastní program, který bude zapadat do celkové koncepce české účasti. Budou vyrobeny informační publikace a další propagační materiály a upomínkové předměty. V rámci této prezentace bude KGK těsně spolupracovat s Ministerstvem pro místní rozvoj, Českou centrálou cestovního ruchu (ČCCR), Ministerstvem průmyslu a obchodu a krajskými hejtmany. Nabízejí se témata a obdobné výstavy, jako právě probíhající "Krásy a tajemství České republiky", prezentace 11 památek UNESCO v ČR a podobně.

f) Český národní den

Na světové výstavě se každá zúčastněná země bude moci návštěvníkům prezentovat v rámci svého národního dne. Při této příležitosti se počítá s pořádáním rozsáhlých akcí. Tento den bude představovat průřez českou kulturou.

Český národní den se bude konat ve velké koncertní hale pro 3.500 diváků za účasti české politické reprezentace. V současné době již probíhají jednání s FOK, dirigentem Petrem Altrichtrem, Magdalenou Koženou, Jiřím Bártou a dalšími, nicméně konečná podoba českého národního dne bude podmíněna objektivním výběrem za pomoci odborných poradců a výběrových řízení. Večernímu galapředstavení bude předcházet celodenní kulturní prezentace, ve které budou zastoupeny folklorní a další prvky charakteristické pro Českou republiku.

4. Koncepce vedení Kanceláře generálního komisaře

Cílem je kvalitně reprezentovat Českou republiku a zaujmout co nejvíce návštěvníků. Dalším velmi významným kritériem, na které bude KGK klást důraz, je jedinečnost pavilonu včetně expozice.