EXPO a ČR

1958 Brusel

Největšího úspěchu v historii světových výstav dosáhla Československá republika na světové výstavě v Bruselu v roce 1958.

Za vše hovoří fakta. Československý pavilon byl oceněn nejvyšší cenou, Zlatou hvězdou, za nejlepší pavilon. Dále ČSR získala čtvrtý největší počet cen (56) a řadu dalších ocenění. Československým generálním komisařem byl ing. F. Adámek.

V architektonické soutěži na návrh československé expozice zvítězil projekt architektů Františka Cubra, Josefa Hrubého a Zdeňka Pokorného. Střízlivá budova ve tvaru obráceného písmene L byla složena ze tří krychlí bez oken. Byla obložená žlutými deskami, zdobenými mozaikou z jantarového skla. Za pavilonem byla umístěna slavná polokruhová patrová restaurace Praha. Celkový dojem expozice dotvářely kulturní program a výtvarná díla předních umělců mladé generace té doby – "Karlovarské vřídlo" Jana Kavana a Jana Simoty, "Nový věk" od Vincence Makovského, vitráž "Z venkova a měst" Karla Svolinského, skleněná plastika (?) "Vesmír" Jana Brychty a dalších.

Nebývalý úspěch zaznamenalo české divadlo a klasická hudba. Koncertu České filharmonie se zúčastnila belgická královna Alžběta, Divadlo Spejbla a Hurvínka absolvovalo 6 vyprodaných představení.

Architekt Josef Svoboda a Emil Radok představili velmi úspěšně polyekrán – zařízení promítající projekci na sedmi nepravidelných bílých plochách rozmístěných na černém pozadí. Program "Kulturní síně" připravovali Alfréd Radok, Ján Roháč a Miloš Forman. Vrcholným překvapením kulturního programu a celosvětovou senzací se stala Laterna magika – dokonale sladěné spojení živého divadelního představení s filmovou projekcí.
Slavný restaurant Praha byl poctěn návštěvou belgického krále Baudoina, který, ač abstinent, zde poprvé v životě ochutnal české pivo. Restaurace byla po skončení výstavy přemístěna do Letenských sadů v Praze a dnes je v České republice jediným viditelným připomenutím zlaté éry naší účasti na světových výstavách.

Zdroj: Světové výstavy - Od Londýna 1851 po Hannover 2000. Jaroslav Halada a Milan Hlavačka. Nakladatelství Libri, 2000.

zpětnahoru

tisk