EXPO a ČR

1939 / 1940 San Francisco

Naši účast na Světové výstavě v San Franciscu 1939 zorganizoval Exportní ústav česko-slovenský (sídlil ve Veletržním paláci v Holešovicích). Od počátku si počínal velmi agilně dr. Jaroslav Kose, náměstek ředitele Exportního ústavu. Zhostil se prvních jednání s takovým entusiasmem, že byl jmenován generálním komisařem. Nejspolehlivějším partnerem mu byl československý honorární konsul v San Franciscu Ervin Ladislav Chloupek, jenž se stal předsedou výstavního výboru. V prosinci 1938 byl stanoven rozpočet naší účasti na 681 000,- Kč, z čehož mělo 600 000,- Kč uhradit ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, zbytek pak Exportní ústav. Problém byl v tom, že Exportní ústav platil všechny zálohy a náklady a poté musel své prostředky mnoha intervencemi tvrdě vymáhat od ministerstva obchodu zpět. Výstavní výbor Golden Gate International Exposition (zkratka GGIE) on San Francisco Bay neboli Mezinárodní výstavy Zlatá brána v sanfranciském zálivu poskytl Česko-Slovenské republice zdarma 557 m2 výstavní plochy v kryté hale mezinárodního pavilonu Exhibit Building C. V lednu 1939 proběhla koordinovaná propagační akce na podporu česko-slovenské účasti na obou tehdejších světových výstavách - v New Yorku i v San Franciscu.

Na GGIE jsme šli s expozicí převážně obchodního zaměření, na níž se podílelo 60 vystavovatelů. O převažujícím charakteru vypovídalo i heslo expozice: "Kupujte zboží značky Made in Czecho-Slovakia". Projekt stánku a instalace expozice byly svěřeny Antonínu Heythumovi. V den zahájení GGIE 18. 2. nebyla naše expozice připravena. Do vitrín byla umístěna omluva (nebyli jsme jediní, kteří nestihli zahájení, většina expozic nebyla hotova včas, ale jako jediní jsme se za zpoždění návštěvníkům omluvili). Odpovědní pracovníci vysvětlovali zdržení tím, že se za "normálních" okolností na přípravě expozic těsně před jejich otevřením finišuje a pracuje se dlouho do noci. To však v USA nebylo možné, neboť se přesčasovým hodinám bránily místní odbory a nařízení o zákazu práce o sobotách a nedělích kontrolovaly. Navíc i pracovní tempo zdejších dělníků nepřipadlo našim pracovníkům dostatečné.

Náš stánek byl obklopen expozicemi Holandska, Švédska, Haiti a Polska. Naši expozici lemovaly oboustranně prosklené vitríny s modrými rámy zavěšené na bílých kovových sloupcích, které byly ve výšce 3,3 m spojeny červenými pásy s bílými nápisy. V rozích stánku se pomalu otáčely osmiboké vitríny. Uprostřed stála informační kancelář a nad ní vlály 4 prapory, které rozvlnila vrtule nad psacím stolem kanceláře. Pravá část našeho oddělení byla věnována přírodním krásám naší země a folklóru. Z významných vystavovatelů jmenujme firmy Baťa a. s. Zlín, Srb a Štys Praha, Waldes a spol., Lidová tvorba Uherský Brod, A. Münzberg Praha, Sekce průmyslu rukavičkářského v Praze, Spolek absolventů sklářské školy v Železném Brodě, Weiss & Koblitz, AKA, bytové textilie Brno, Kosmos Čáslav, L. Auspitze vnukové, továrna na jemné sukno Brno, Foerst a Hausner, továrna na pletené zboží Jihlava, J. Porkert, továrna strojů pro domácnost Skuhrov, Zora, Solo.

Ani předpokládané opožděné otevření 28. 2. se nestihlo, ale už 4. 3. jsme provoz expozice za přítomnosti zástupce starosty San Francisca, vicepresidenta GGIE a četných význačných hostů slavnostně zahájili. Neuplynul ani měsíc a velvyslanec Rittler 29. 3. vzkázal přes ministerstvo zahraničí ministerstvu obchodu, aby česko-slovenská expozice na GGIE byla ihned zastavena. Oficiální nařízení likvidace přišlo 31. 3. Francis Freund, jednatel československého Výstavního výboru, byl po dohodě s Exportním ústavem pověřen prodat po likvidaci výstavy exponáty a firmy mu to 15. 4. 1939 potvrdily plnou mocí k prodeji exponátů. Bylo již i zaplaceno clo, aby exponáty mohly být rozprodány (cena těch prodejných byla vyčíslena na 138.000,- Kč). Likvidací pohledávek našich firem byl pověřen krajanský výstavní výbor v San Franciscu. Ing. Mikuláš V. Mára, první vedoucí informační kanceláře při česko-slovenské expozici, předal úřad A. Ručkovi, a převzal jako vedoucí agencii EÚ v Chicagu. A. Ručka byl poté Exportním ústavem pověřen správcem výstavy.

V dubnu došlo k významnému posunu, který zabránil likvidaci naší expozice. Podařilo se přesvědčit říšské úřady, že by bylo i ve prospěch německých zájmů, aby se expozice proměnila v čistě obchodní prezentaci, jakousi polooficiální expozici výrobků protektorátu. Německé úřady nebyly v zásadě proti tomu, aby české árijské firmy individuálně vystavovaly. Hned po zaujetí tohoto postoje byl 27. 4. A. Ručkovi odeslán dopis s pokynem označit expozici jako "ukázka výrobků Čech a Moravy" (o jediném slovenském vystavovateli firmě Kerémy a spol., továrně na vatelín z Banské Bystrice se pomlčelo). V úvodním článku výstavního katalogu (katalog navrhl Jaroslav Benda, profesor Umělecko-průmyslové školy) byla provedena změna, tak aby byl text přizpůsoben novým poměrům. Akce měla dohru ještě v březnu 1942, když Dr. Deyl z Exportního ústavu žádal Ministerium für Wirtschaft und Arbeit o vyřízení nesrovnalostí ve vyúčtování s Heythumem, Freundem a o vyrovnání různých pohledávek za provedené výstavní práce, což navrhoval ihned obnovení diplomatických styků s USA.

Jaroslav Halada

zpětnahoru

tisk