EXPO a ČR

1935 Brusel

Generálním komisařem československé účasti na Světové výstavě v Bruselu roku 1935 byl dr. Ladislav Turnovský.

Pavilon projektoval Antonín Heythum. Konstrukci pavilonu postavila firma Bedřich Sirotek za 5 týdnů. Instalace exponátů proběhla během jednoho týdne. Přes mohutný finiš se nepodařilo pavilon otevřít včas.

Návštěvník našeho pavilonu měl prohlídku usnadněnu tím, že exponáty byly umístěny jen po jedné straně, jeho zájem byl stupňován rafinovanými průhledy a mohl se plně koncentrovat na exponáty, v čemž mu pomáhalo zadní osvětlení vitrín přirozeným světlem. Belgický architekt J. Hendricks vyzdvihl "způsob osvětlení vystavovaných předmětů přímým denním světlem, vystavení předmětů jen po jedné straně galerie a užití mezistěn z křišťálových tyčí" a konstatoval, že "právě československý pavilon obohatil výstavní techniku nejzajímavějším přínosem." Návštěvníkovu orientaci zjednodušovalo i to, že návštěvník byl z expozice vyveden na stejné schodiště, po němž do pavilonu vstupoval.

V prostorné vstupní hale byl zavěšen cestovní letoun Baby firmy ČKD. Návštěvníky vítala socha prezidenta T. G. Masaryka od Jana Štursy. Hala byla sladěna do trikolóry - modrý strop, bílé nařasené voskované plátno kryjící levou stěnu a červeně tapetovaná pravá zeď. Pozornost poutala státní vlajka, malá rozměrem, leč výrazná svým pohybem. Její třepetání v jinak strnulém sále způsoboval ventilátorek zabudovaný do pilíře-žerdi.

Na stěnách vstupní haly bylo dokumentováno, že v tradici vzešlé ze založení univerzity Karlem IV. pokračovala republika založením univerzit v Brně a Bratislavě.

Než návštěvník opustil vstupní halu, mohl skrze stěnu ametystově modrých skleněných tyčí a prosklené atrium spatřit celou hloubku pavilónu. Pak již zúžená chodba vedla kroky návštěvníků k vydutému 7m širokému fotografickému dioramatu Vysokých Tater zakrývanému do půlkruhu instalovanými skleněnými tyčemi, na takto vymezené oválné ploše dotvářelo iluzi jezírko s protékající vodou. Dále již pokračovala prohlídka přízemním bočním traktem stavby. Zde čekal vrchol - instalace Sklářského ústavu z Hradce Králové pod vedením V. Čtyřokého, ředitele této instituce. Hra světla se sklem byla korunována akváriem prof. J. Brychty s barevným podmořským světem z foukaného železnobrodského skla a pracemi prof. Josefa Drahoňovského.

V oddělení automobilů vystavily továrny Aero, Škoda a Tatra po jednom vozidle, z nichž jury nejvýše ocenila vůz kopřivnické automobilky.
Po zhlédnutí porcelánu a koutku propagujícího turistický ruch nabídl návštěvníkovi občerstvení restaurant pronajatý Plzeňským městským pivovarem. Pak návštěvník prošel Baťovou expozicí a zemědělstvím, kde se prezentovala družstevní centrála Kooperativa.
V prosklených boxech s výhledem do travnatého atria s fontánou a potůčkem byly prezentovány ukázky naší moderní bytové kultury a hudební nástroje, kde již po několikáté na světových výstavách triumfovala se svými piany firma A. Petrof.
Závěr expozice byl věnován textilnímu průmyslu.

Celkem se na naší expozici podílelo přes 90 vystavovatelů. Mezinárodní porota udělila československým vystavovatelům 26 Grand Prix.

V červenci navštívil náš pavilon belgický král Leopold III. Z celkových 19 prošlo československým pavilonem 3,5 milionů návštěvníků. Mimo národní pavilon jsme se zúčastnili mezinárodní výstavy moderního umění.

V československém oddělení moderního sochařství a malířství jsme představili soubor 13 obrazů a 6 soch. K výtvarnému umění byla přičleněna sekce architektury, již jsme obeslali ukázkami prací čtyřiceti architektů.

Jaroslav Halada

zpětnahoru

tisk