EXPO a ČR

1933 / 1934 Chicago

ČSR podepsalo nedlouho po jejím vstoupení v platnost Konvenci mezinárodních výstav. Stalo se tak 9. 2. 1932 a první světová výstava, jíž se Československá republika zúčastnila jako plnoprávný člen BIE bylo Století pokroku v Chicagu 1933 (znovuotevřena i v roce 1934). Světová hospodářská krize silně ovlivnila mezinárodní účast, takže nakonec se vlastním národním pavilonem prezentovalo jen 14 států, mezi nimi i Československo. Gestorem účasti se stal dr. Josef Matoušek, ministr průmyslu, obchodu a živností ČSR. Vládním komisařem československé účasti byl jmenován dr. Ladislav Turnovský. Pozemek nám přidělený výstavní komisí byl v severní části výstaviště v samém centru dění.

Od hlavní brány proudily davy návštěvníků hlavní promenádou, třídou Vlajek, k lanové dráze Sky Ride a těsně před její nástupní stanicí stál náš pavilon. Společnost nám tvořily Švédsko a naproti přes třídu Vlajek Itálie. Hned za naším pavilonem se nacházel stadion.

Výstavně maximálně účelný projekt byl prací architekta Kamila Roškota. Stavba byla monumentálním proskleným průčelím orientována k výstavní promenádě. Na čelní trakt vzadu navazovalo o polovinu snížené křídlo na půdorysu protaženého písmene L. Boky přední vyšší části pavilonu zářily žlutě (což v rámci hýřivé barevnosti chicagské výstavy nebylo nic neobvyklého), materiál těchto stěn byl střízlivý - natřená překližka. 1000 m2 výstavní plochy nabídlo přístřeší více než 70 československým firmám. Nad vchodem byla umístěna skleněná mozaika s umělecky vyvedeným velkým státním znakem. V noci byl po celé délce prosklený zadní trakt zevnitř tak rafinovaně nasvícen, že se vlastně změnil v obrovskou výkladní skříň.

Vstupní kulturně a přírodopisně zaměřené části expozice dominovaly veduta Prahy od Jaroslava Šetelíka a panoráma Vysokých Tater českého malíře Otakara Štáfla.

Zbytek expozice v některých návštěvnících budil dojem, že ocitli uprostřed velkého bazaru, tento pocit ještě umocňoval na konci expozice instalovaný obchod, v němž bylo umožněno tradiční české a slovenské výrobky zakoupit (na odbyt šly výborně karlovarský porcelán, slovenské vyšívané věci, jablonecká bižutérie a šperky z českého granátu). Takřka polovinu všech československých vystavovatelů tvořily sklářské firmy vedle takových společností jako Ludvík Moser či Sklárny Kavalier, množství menších firem hlavně z Nového Boru, ze Železného Brodu, ale i Turnova, Oldřichova, Skalice u České Lípy, Vimperka, Jablonce nad Nisou, Prahy, Brna, Frýdštejna, Držkova, Loužnice a dvě instituce podporující export sklářských výrobků. Uměleckoprůmyslovou školu zastupoval prof. Josef Drahoňovský a jeho práce ze skla. Naproti tomu zastoupení porcelánek bylo více než chudé - Bohemia z Nové Role a ze slovenské Modré. Český granát reprezentovaly dvě firmy z Turnova a dvě z Prahy. Moderní odvětví stavební keramiky zastupovaly dvě pražské firmy. Početně zastoupeno bylo košíkářství, jeho prezentaci ovládly čtyři malé firmy z Bakova nad Jizerou, těm asistovala jedna společnost z Mnichova Hradiště a branži zastřešovala asociace sídlící v Morkovicích. Silné zastoupení měla Kooperativa coby zemědělská družstevní centrála. Chmelařství nepřišlo zkrátka díky prezentaci Československého chmelařského syndikátu v Žatci a Veřejné známkovny chmele z Úštěku. Čest tradičně silného průmyslu zachraňovaly čtyři textilky. Sporadicky byla zastoupena ostatní odvětví našeho průmyslu papírnictví, výroba hudebních nástrojů (V. Kohlert Kraslice a J. Liedl z Brna), výroba dýmek, kožené zboží, výroba vědeckých přístrojů, potravinářství, výroba hraček, nakladatelství, užité umění, hornictví zastupovaly Uranové doly v Jáchymově. Ke své propagaci využily naší expozice ministerstvo zemědělství, ministerstvo železnic a ministerstvo pošt a telegrafů, jež se prezentovalo filatelistickou kolekcí, dále Státní vzdělávací institut, Československý státní tabákový monopol, Pražské vzorkové veletrhy a Grandhotel Šroubek. Ústředním exponátem numismatické kolekce se pro Američany stal jednoznačně jáchymovský tolar (Joachimsthaler › thaler › tolar › dollar › dolar - dnes označení více než 30 národních měn včetně americké).

Didaktickými artefakty byly lodní šroub J. L. F. Ressla a hlubotisk Karla Klíče. "Výstavka československé Ameriky" byla zamýšlena jako součást výstavy amerických národnostních skupin. Tento projekt ztroskotal, a proto bylo expozici vyčleněno místo přímo v pavilónu. O českou restauraci se dělily pivovar Atlas a plzeňský Měšťanský pivovar. V předvečer československého dne na světové výstavě (26. června) byl agilními krajany do Chicaga svolán II. slet československého sokolstva z USA. Na IX. Všesokolském sletu v Praze v roce 1932 cvičili američtí sokolové, teď naopak na slet do Chicaga přijelo a zacvičilo 135 sokolů v čele s MUDr. Stanislavem Bukovským, po smrti JUDr. Josefa Scheinera v roce 1932 starostou Československé obce sokolské. Dále byla zinscenována jízda králů a scénář národního dne ČSR byl zakončen alegorickou scénou Má vlast. Večer byla uvedena Prodaná nevěsta.

Národnímu dni na výstavišti byl přítomen předseda senátu Národního shromáždění Republiky československé František Soukup. Za dobu výstavy zhlédlo náš pavilon 6,5 miliónu návštěvníků. Obligátní zastávkou českých i slovenských vlastenců byla návštěva lodě admirála Richarda Evelyna Byrda, který chystal druhou expedici na jižní točnu.

Nejen návštěvníci z ČSR, ale i čeští a slovenští krajané neváhali obětovat 25 centů, aby se prošli po palubě lodi zakotvené v jižní části laguny. Členem Byrdovy první polární výpravy byl totiž Václav Vojtěch (tragicky zesnulý 6. 8. 1932), jenž se s touto expedicí 10. 12. 1929 dostal za jižní polární kruh a 27. 1. 1930 vstoupil jako první Čechoslovák na světadíl Antarktida.

Jaroslav Halada

zpětnahoru

tisk