CZENJP
moudrost přírody - hlavní téma světové výstavy Aichi Japonsko
       
EXPO 2005 ČR

Doprovodné programyDoprovodné programy

Český národní den

24. června patřilo celé výstaviště České republice, a to doslova. Česká účast totiž jako jediná mezi více než 120ti účastnickými státy, rozprostřela svoji vrcholnou prezentaci do obou koncertních hal a navíc i do otevřených prostor kolem českého pavilonu. Ale nepředbíhejme a podívejme se, co předcházelo této organizačně nesmírně náročné akci.

Lehkost a profesionalita, s jakou byla celá akce připravena a následně i realizována, by někoho mohla vést k úvahám, že šlo vlastně jen o to rozhodnout se, co a jak hodláme během našeho národního dne představit divákům. I to byl ale náročný úkol. Nejen dle rčení "co Čech, to muzikant", ale především proto, že česká hudební kultura je na té nejvyšší úrovni i v mezinárodním kontextu, padla volba právě na hudební prezentaci. Češi mají, ať už ve smyslu skladatelů či interpretů, v Japonsku velmi silnou pozici a naši umělci jsou takřka stále přítomni na japonských pódiích. Již od roku 2003 se tedy scházely odborné komise, které se z dlouhé řady těch nejlepších orchestrů, folklórních souborů a pěveckých sborů, snažily vybrat to nejlepší, co bychom mohli návštěvníkům EXPO nabídnout. Snahou výběrových komisí bylo i to, abychom divákům skrze hudbu všech žánrů, představili celou Českou republiku v jejím kulturním bohatství. Nakonec padla volba na Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Petrem Altrichterem a vynikajícími sólisty, malebné spojení jazzového Tria Emila Viklického se Zuzanou Lapčíkovou, mezinárodně úspěšný dětský sbor Severáček z Liberce a folklórní soubor Valašský Vojvoda z Kozlovic.

Vzhledem k tomu, že datum Českého národního dne spadalo právě doprostřed období dešťů, během kterého se z jindy přívětivé Nagoje a okolí stává nesnesitelně horká a vlhká sauna, obávali jsme se, aby případná nepřízeň počasí neodradila diváky. Naštěstí se ukázalo, že Češi mají na Expu příznivce i nadpozemské, a tak jsme se po celý den těšili z krásného slunečného dne, který na výstaviště přilákal desítky tisíc návštěvníků. Ale nebylo to jen počasí, za kterým se na EXPO valily davy. Český pavilon byl během dvou týdnů před Českým národním dnem v obležení návštěvníků z celého Japonska, kteří se pídili po všech dostupných informacích. Překvapilo nás, jak velký počet zájemců byl z mladé generace, která nezažila československý triumf v Ósace, ale pouhé vyprávění rodičů a prarodičů naše mladé příznivce přesvědčilo o tom, že si náš národní den zkrátka nemohou nechat ujít. Všichni bez rozdílu věku ale byli unešeni výpravnými katalogy, k nimž jsme vydali i samostatný program národního dne. Obojí bylo v pavilonu zdarma k dispozici již několik dní před samotnou akcí.

Zájem projevila i japonská média. V rádiích se vysílaly upoutávky, poskytovali jsme rozhovory, v nichž jsme diváky lákali k návštěvě našeho národního dne i českého pavilonu. Pozornosti se nám dostalo i od veřejnoprávní televize NHK, která nám věnovala celou půlhodinu odpoledního vysílání, ve kterém diváky svojí bravurní hrou okouzlila klarinetistka Ludmila Peterková, jedna ze sólistek slavnostního galakoncertu s FOK. A konečně během samotného národního dne k nám zavítaly hned 3 soukromé televizní stanice, které svým divákům během celého dne nabízely živé vstupy z pavilonu a koncertních hal. Ani česká média nezůstala pozadu, a tak se česká veřejnost mohla s předstihem seznámit s programem a posléze i aktuálně s průběhem Českého národního dne.

Mnoho článků bylo napsáno o tom, co pro Japonce znamená Česká republika a jak si cení naší kultury. Nás ale překvapilo, jak hluboké znalosti mají nejen pamětníci, ale i mladší generace. Ve slovníků Japonců se zřejmě navždy usídlily takové pojmy jako Smetana, Dvořák, Zátopek či Čáslavská. O těch se bez přehánění můžete pobavit třeba s taxikářem kdekoliv v Japonsku. Bez zaváhání na vás vysypou takřka encyklopedické znalosti o naší zemi a kultuře. My jsme ale na EXPO přijížděli s tím, že chceme Japonsku představit i nová, doposud neznámá jména a tváře. Proto jsme vedle stálic zvolili umělce, které úspěch na japonských pódiích a v galeriích teprve čeká. To se nevztahuje pouze na Český národní den, ale na všechny doprovodné programy. Náš záměr se během tematických týdnů, které proběhly před 24. červnem, ukázal jako správný, protože přilákaly desítky tisíc diváků jak do pavilonu, tak do koncertních hal. Přesto jsme s napětím očekávali, jak přijme japonské publikum naši vrcholnou celodenní prezentaci.

Již dlouho před slavnostním zahájením, které se odehrávalo v EXPO Dómu, se před tímto hlavním kulturním stánkem shromažďovali davy diváků, kteří pro sebe chtěli dostat ta nejlepší místa. Pohled na dlouhé fronty byl pro nás signálem, že je vše na dobré cestě a tak jsme i my konečně vstoupili do EXPO Dómu. Uvítal nás neuvěřitelný pohled - obrovská hala pro 3,5 tisíců diváků byla již hodinu před zahájením zcela zaplněna a další diváci stále čekali před halou v naději, že se uvolní alespoň jedno jediné místo! Už to samo o sobě bylo nezvyklé. Takový zájem návštěvníků o slavnostní ceremoniál, který je z větší části velmi formální, jsme nezaznamenali ani u takových "velikánů", jako Spojené státy, Rusko či Německo. Nad zájmem se podivovali i japonští pořadatelé, kteří museli usměrňovat dlouhé fronty před vchodem.

Přesně v 11:00 zazněly slavnostní fanfáry a na pódium EXPO Dómu vstoupili hlavní oficiální aktéři celého dne - generální komisař EXPO 2005 Taizo Watanabe, Šoičiró Tojoda, předseda pořádající Asociace, generální komisař České republiky Vladimír Darjanin a předseda vlády České republiky Jiří Paroubek. Japonští zástupci Asociace přednesli krátké zdravice, ve kterých vyzdvihli kulturní bohatství České republiky a především dosavadní úspěch naší účasti v Aichi, která se nebála toho být jiná a originální. Pan premiér ve svém projevu mimo jiné řekl:"Česká republika byla jednou z prvních zemí, které závazně rozhodly o své účasti na této světové výstavě a to považuji za zřetelný signál o tom, jak vysokou důležitost přikládá vláda České republiky této výstavě a její myšlence. Česká republika se upřímně snažila přispět svým dílem k naplnění této myšlenky a k úspěchu výstavy EXPO 2005." Po oficiálním zahájení přišla na řadu ochutnávka kulturního programu, který na diváky čekal po zbytek celého dne. Po vystoupení dětského sboru Severáček z Liberce, který do repertoáru zařadil i lidové japonské písně, čímž si okamžitě získal přízeň publika, vystoupil folklórní soubor Valašský vojvoda z Kozlovic, který ukázkou tradičních tanců z lašsko-valašského pomezí Japonce doslova zvedl ze židlí. Působivou tečku za dopoledním programem udělali sami diváci - v jeden moment se totiž celá hala doslova roztančila tisíci českých vlaječek, kterými všichni nadšeně mávali nad hlavami a dávali nám tak najevo, že Česká republika a její kultura jsou v myslích Japonců stále vysoce ceněny.

Zbytek dne se pak nesl v podobném duchu - na volném prostranství Global Common 4 ohromovalo diváky svým magickým projevem na chůdách divadlo Continuo, které si zcela podmanilo přítomnou veřejnost. V EXPO Hall zase učarovalo japonskému publiku křehké spojení moravského folklóru a jazzu v podání Zuzany Lapčíkové a tria Emila Viklického a samostatná vystoupení Severáčku a Valašského vojvody. Vrcholem pak byl slavnostní odpolední galakoncert, který opět hostil beznadějně vyprodaný EXPO Dóm. Celým programem diváky provázel Martin Vačkář a Rika Sató, moderátorka populární televizní stanice Fuji TV, jejíž účast byla vyjednávána mnoho měsíců. Ohromující výkon podal Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Petrem Altrichtrem a sólisty Hanou Kotkovou (housle), Janou Bouškovou (harfa), Ludmilou Peterkovou (klarinet) a Jiřím Bártou (viloncello). Na programu byly skladby, které reflektovaly hlavní téma EXPO 2005 Moudrost přírody. Není snad třeba ani říkat, co s japonským publikem udělala závěrečná skladba - Vltava Bedřicha Smetany, po které se jako překvapení na publikum snesla záplava balónků s logem naší účasti. Ohlušující a neutuchající ovace, výkřiky "bravo" a další projevy nadšení, byly pro všechny, kteří se na Českém národním dni podíleli, tím nejkrásnějším a nejupřímnějším poděkováním, jakého se nám mohlo dostat. Česká republika tak v pátek 24. června 2005 doslova dobyla Světovou výstavu EXPO 2005 v Aichi a potvrdila moto české účasti - velká příležitost pro malou zemi. Malá země v srdci Evropy se toho dne opět nesmazatelně zapsala do duší a myslí tisíců diváků ve vzdáleném Japonsku a za to patří dík všem, kteří se na tomto nezapomenutelném dni podíleli.